Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou

Úřední hodiny

Pondělí
7:30 – 11:15 hod.
12:00 – 16:30 hod.
Středa
7:30 – 11:15 hod.
12:00 – 16:30 hod.

Lékárna v budově Obecního úřadu

Pondělí – Pátek
18:00 – 18:30 hod.
tel. 583 214 877

Ordinace praktického lékaře pro dospělé

MUDr. Miloslav Borek
Loučná nad Desnou 60, 788 11
tel. 583 235 153
web www.mudrborek.cz
Ordinační hodiny
Po 8.00 – 12.00 hodin
Út 12.00 – 15.00 hodin
St 8.00 – 12.00 hodin
Čt 12.00 – 15.00 hodin
Pá 8.30 – 12:00 hodin

Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

MUDr. Jaromíra Doležalová
Loučná nad Desnou 60, 788 11
tel. 583 248 332
Ordinační hodiny
Út 13.00 – 14.30 hodin
Čt 10.30 – 11.30 hodin

Horská služba Červenohorské sedlo

Tel. 601 302 611
NON-STOP SOS +420 1210

Dnes je 16. 12. 2017
a svátek má Albína

Počasí v Loučné
Aktuální teplota
(16. 12. 2017 14:07)

1.6 °C

Vlhkost

59.3%

Detailní informace o počasí v Loučné a Koutech nad Desnou

Historie povodní v regionu Loučné

Od 18. století až do druhé světové války zasáhla Loučnou řada vodních zkáz.

1770

V tomto roce řádila v prostoru Divoké Desné velká bouře údajně spojená dokonce se silným zemětřesením. Zřejmě došlo také k velkým sesuvům, protože vyvrácené stromy se dostaly až do rozvodněné řeky.

1783

Postiženy byly velkou povodní Kouty. Obyvatelé pak přijali slib, že v památnou sobotu nebudou na pole vyvážet hnůj, protože voda ho tehdy z polí odplavila.

1796

13.5. způsobila průtrž mračen velké škody na polích poddaným vízmberského panství. Nejhůře byl postižen Maršíkov.

1813

Mimořádně velká povodeň postihla horní část údolí Desné. Průtrž mračen, která strhla břehy řeky a v mohutném proudu se valila do údolí, kde ničila všechny mosty a cesty, rvala stromy i s kořeny, odnášela domácí zařízení, zvířata, v Rejhoticích ničila také domy a zanechávala po nich jen jámy a rumiště.

1880

Pátého a šestého srpna došlo na moravské i slezské straně Jeseníků k povodním, které se opakovaly po průtrži mračen odpoledne 12.8. Na Šumpersku byly nejvíce postiženy obce v povodí Desné (síla proudu řeky neměla podle dobového tisku pamětníka) a Merty. Nejhorší situace nastala v Koutech a Rejhoticích, kde bylo zbořeno a odplaveno více domů. V Ulrichově bělidle a úpravně byla stržena polovina budovy mandlovny. Zle poškozeny byly rovněž drátovny a železárny Kleinů. Všechny mosty přes Desnou zmizely beze stopy, silnice byly zničeny a celá doprava narušena (silnice přes Červenohorské sedlo byla zprovozněna 21. 8.). Škody na polích, lukách a zahradách se nedaly vyčíslit. Ve Vernířovicích rozběsněná Merta uchvátila Johanna Klappera z čp. 169, když se pokoušel odklidit hranici dříví. Jeho matka Rosa se mu snažila pomoci a zaplatila to svým životem. Deset dní po katastrofě byly škody jen v povodí Desné vyčísleny na více než půl miliónu zlatých. Na pomoc postiženým povodní byla okamžitě vyhlášena veřejná sbírka. Ke konci září se na konto okresní pomocné komise sešlo téměř 12 tisíc zlatých.

1889

Velká voda v povodí horního toku Desné poškodila 9. 5. cesty, mosty, břehy a lesní porost. Šlo o intenzivní přívalový liják omezený na vrcholové polohy, v Koutech bylo toho dne naměřeno jen 50 mm srážek a jinde ještě podstatně méně.

1897

Katastrofální povodeň přišla v noci z 29. na 30.7., kdy se projevily třídenní nepřetržité lijáky (hodnoty tehdy naměřených srážek uvádějí Gába a Gába, 1997). Rozvodněná řeka Desná strhla několik mostů v Anníně a Rejhoticích, mimo jiné i vyzděný most na císařské cestě v Koutech, a urvala polovinu domu, který u něho stál. V Loučné zničila dva domy, v níže položených místech zpustošila zahrady, pole a louky, poškodila silnici a velké škody způsobila v hutích v Rejhoticích.

1899

Na Desné v Koutech byl 7. 5. zaznamenán vysoký stav vody, dokonce vyšší než při povodni v roce 1903.

1903

Povodně toho roku postihly značnou část Evropy. Několikadenní deště na začátku července tohoto roku byly, pokud jde o jejich vydatnost, překonány teprve v roce 1997. Povodňová voda řeky Desné zaplavila 9. 7. údolí a v odpoledních hodinách její síla vyvrcholila. Do řeky bylo odplaveno dřevo z lesů a mostů, stromy vyrvané i s kořeny; došlo k sesuvům půdy a pádům velkých balvanů z horských úbočí. Údolí bylo brzy zaplaveno, lidé z bořících se domů zachraňovali holé životy. U hájovny v Koutech se protrhla ochranná zeď, proud poničil silnici a k večeru prolomil železný most. Několikanásobné poškození vzniklo na zahájené stavbě železnice z Petrova do Koutů, opravy si vyžádaly několikatýdenní práce. Podle zpráv v místních novinách se v Rapotíně utopil chlapec. Katastrofa trvala až do 11. 7., kdy se konečně v poledne běsnící živel začal uklidňovat. Strženy byly dva mosty na říšských silnicích (v Koutech a Sobotíně), tří na okresních a nejméně padesát na místních komunikacích.

1921

Za jednu z největších katastrof je považována povodeň, kterou způsobila průtrž mračen ve večerních hodinách 1. června. Toho dne byl v Hrubém Jeseníku mezi Keprníkem a Červenohorským sedlem zaznamenán nejintenzivnější přívalový liják po dobu meteorologických pozorování.

Na Červenohorském sedle napršelo 196,5 mm, z toho za 2 hodiny 134 mm a za hodinu 80 mm, a na hřebeni muselo napršet ještě více. Došlo k obrovským sesuvům murového charakteru. Nejznámější lokalitou byl západní svah Červené hory pod Vřesovou studánkou, kde se dalo do pohybu 16 ha plochy s 50000 m3 lesní půdy a porostem.

Hmota zahradila údolí Hučivé Desné a vytvořila obrovskou nádrž, jejíž následné prolomení způsobilo katastrofální škod v celém údolí kolem řeky až po Šumperk. (Dolní Studénky voda nezaplavila, ačkoliv na louky byly naplaveny stovky stromů).

Zničeny byly všechny mosty a jezy, železnice mezi Rejhoticemi a Kouty byla vyřazena z provozu na několik dní, vlak končil jízdu v Loučné. Nádraží v Koutech bylo úplně zaneseno kamením, bahnem a stromy, dva rezervní vagony vězely až po plošinu v bahně.

Tři domy byly úplně zbořeny a několik částečně strženo. Rovněž silnice byla na mnoha místech narušena. Elektrárna a pila v Anníně byly zcela zničeny. Utopilo se mnoho dobytka.

Největším neštěstím byly ztráty čtyř lidských životů. V Anníně pří záchranných pracích utonuli dva dělníci - sedmnáctiletý Josef Langer a třicetišestiletý Raimund Korger. V Rejhoticích zahynula šestiletá dceruška paní Gabrielové a žákyně měšťanské školy Elsa Gabrielová.

Jen v lesích byly vyčísleny škody na 11 miliónů Kč. 5. 6. vydali starostové Loučné a Koutů v šumperských novinách Grenzbote výzvu s prosbou o pomoc postiženým místům. Obyvatelé potřebovali potraviny, oblečení, domácí nářadí, stavební materiál a peníze, hodně peněz!

Počátkem srpna přednesla skupina poslanců v parlamentu interpelaci, v níž byly shrnuty následky povodně a přesně vyčísleny škody ve výrobních podnicích tehdejšího šumperského politického okresu: dřevozpracovatelské společnosti v Koutech vznikly škody za 185 tisíc Kč; bělidlu a úpravně firmy Friedrich Ulrich a syn v Rejhoticích za 3,5 až 4 milióny Kč; přádelně lnu v Loučné za 128 tisíc Kč; rapotínským sklárnám za 50 tisíc Kč; jindřichovské papírně za 3 milióny 161 tisíc; staroměstské těžařské společnosti v Branné za 200 tisíc Kč; lichtenštejnskému polesí v Anníně a Koutech za 100 tisíc Kč. Příčiny tehdejší katastrofy, hlavně sesuvů, byly mj. spatřovány v likvidaci smíšených lesů zvláště ve druhé polovině 19. století. Následná regulace řeky Desné měla do budoucna podobné katastrofě zamezit. Po těchto povodních se opět začal zvažovat záměr stavby údolní přehrady na Desné.

1940

Velké lijáky 18. a 19. 5., které přišly v době táni sněhu v horách, postihly citelně povodí Desné (např. v Koutech bylo 19. 5. naměřeno 88,2 mm srážek). Záplavová vlna poškodila břehy, jezy vodních děl a mosty. Škody byly odhadnuty na 125 tisíc říšských marek. V místním tisku tato katastrofa uvedena nebyla.

Zdroj: Drahomír Polách - Zdeněk Gába: Historie povodní na šumperském a jesenickém okrese.

Zveřejněno: 2. 8. 2007

Jste zde: Loučná nad Desnou  >  Obecní úřad  >  Z historie obce  >  Historie povodní v regionu Loučné

Zpět nahoru