Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou

Kontakty

Obec Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou č.p. 57
788 11 Loučná nad Desnou


ID datové schránky: jptasa6
Telefon: 583 235 222
E-mail:
podatelna@loucna-nad-desnou.cz

Bankovní spojení:
5820841/0100

: 00302953


Další kontaktní informace


Mapa

Úřední hodiny

Pondělí
8:00 – 11:00
12:00 - 16:45

Úterý
8:00 – 11:00
12:00 – 15:00

Středa
8:00 – 11:00
12:00 – 16:45

Čtvrtek
8:00 – 11:00
12:00 – 15:00

Pátek
dle dohody s konkrétním zaměstnancem

Lékárna v budově Obecního úřadu

Pondělí – Pátek
18:00 – 18:30 hod.
tel. 583 214 877

Ordinace praktického lékaře pro dospělé

MUDr. Miloslav Borek
Loučná nad Desnou 60, 788 11
tel. 583 235 153
web www.mudrborek.cz
Ordinační hodiny
Po 8.00 – 12.00 hodin
Út 12.00 – 15.00 hodin
St 8.00 – 12.00 hodin
Čt 12.00 – 15.00 hodin
Pá 8.30 – 12:00 hodin

Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

MUDr. Bc. Katarina Berková
Lázeňská 239
788 15 Velké Losiny
tel. +420 731 811 900
email: pediatrlosiny@seznam.cz
Ordinační hodiny
Po 13.00 – 15.00 hodin
Út 08.00 – 10.00 hodin
St 13.00 - 14.00 hodin
Čt 08.00 - 10.00 hodin
Pá 08.00 - 10.00 hodin

Pošta Partner Loučná nad Desnou

Pondělí – Pátek
8.00 – 11.00 hodin
13.00 – 16.00 hodin
tel. 583 235 221

Horská služba

Červenohorské sedlo
Kouty nad Desnou

NON-STOP SOS +420 1210

Dnes je 16. 07. 2019
a svátek má Luboš

Počasí v Loučné
Aktuální teplota
(16. 7. 2019 09:59)

16.1 °C

Vlhkost

72.9%

Detailní informace o počasí v Loučné a Koutech nad Desnou

CAMPANULA 2/2010 - soubor článků CHKO

Chráněná krajinná oblast Jeseníky seznamuje prostřednictvím časopisu CAMPANULA  návštěvníky hor se zajímavostmi, které mohou uvidět, ale i se svou činností.

V článcích se často objevuje stanovisko CHKO k nékterým aktivitám i problémům krajiny.

CAMPANULA 2/2010

Turistické informace do mobilu

Přinášíme vám další informace o zajímavé novince, se kterou se mohou turisté setkat v Jeseníkách, Beskydech a na dalších místech v republice. Jsou to tabulky s kódy (tzv. taggy), které jednoduchým způsobem informují návštěvníky o zajímavostech v místě, kde se právě nacházejí. K použití této aplikace stačí pouze mobilní telefon s fotoaparátem a připojením na internet. Do současné chvíle umístila Actaea 81 těchto tabulek v Jeseníkách a 58 v Beskydech. Většina z nich je umístěna v přírodě na turisticky hojně navštěvovaných místech v okolí Pradědu, Šeráku a Keprníku v Jeseníkách nebo v okolí Pousteven v Beskydech či v Javorníkách. Některé najdete u přírodních památek a rezervací, u významných lokalit nebo kulturních památek. Také se s nimi můžete setkat přímo v obcích obou CHKO. Příští turistickou sezónu bude zpracováno a umístěno celkem 100 tabulek v Jeseníkách a 100 tabulek v Beskydech. O projektu jsme průběžně informovali v regionálním tisku, na různých akcích, jako např. koncert pro Jeseníky, Lesní slavnosti Lapků z Drakova, Hornické slavnosti v Karviné atd. Byly o něm také natočeny reportáže pro TV Prima, server TV portály a pro Českou televizi
Aktuálně připravujeme hru pro Geocaching. Jedná se o hru na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skryté schránky nazývané cach (skrýše neboli keše), o níž jsou známy jen její zeměpisné souřadnice. Při hledání se používají turistické přijímače GPS. Člověk, zabývající se geocachingem, bývá označován slovem geocacher, česky též geokačer nebo prostě kačer. Po objevení keše, zapsání se do knihy (logbooku), případně výměně obsahu anebo splnění úkolu ji nálezce opět uschová a zamaskuje. Jednou ze základních myšlenek geocachingu je umísťování keši na místech, která jsou něčím zajímavá a přesto nejsou turisticky navštěvovaná. V popisu keše jsou pak uvedeny informace o místě s jeho zvláštnostmi a zajímavostmi. Keše se umísťují i do zajímavých míst velmi frekventovaných. Pro zmíněnou hru jsme vytipovali tři místa skrýší v Jeseníkách – 1. Zřícenina hradu Koberštejn, 2. Zříceniny hradů Rabenštejn a Pustý zámek a 3. Freudenštejn, v Beskydech bude skrýš například v oblasti Lysé hory. Po objevení skrýší bude muset nálezce splnit úkol, který vám ale neprozradíme. Hra je velmi vhodná i pro rodiny s dětmi.
Více informací o projektu na stránkách teggmanageru www.taggmanager.cz. dále na www.actaea.cz, www.praded.org a www.javorniky.org.
Reportáže najdete na odkazu http://www.tvportaly.cz/bruntal/15451 - novy - infosystem – v – Jeseníkách – vyuziva – mobilu – turistu a http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/410231100070714 - udalosti - v – regionech – ostrava/
David Valach

 

CHKO návštěvníkům

V letošním roce proběhlo několik významných akcí zaměřených na zkvalitnění terénního vybavení.
Z prostředků Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí. Správa CHKO Jeseníky využila na zlepšení stavu turistických stezek a dalšího vybavení pro návštěvníky téměř jeden milión korun.
Na všech naučných stezkách byla provedena pravidelná údržba, nejen informačních tabulí, ale často i lávek nebo schodů. Například na Bílé Opavě byly zcela vyměněny dlouhé schody pod Barborkou, nebo lávka nad Malým vodopádem. Zde se rovněž připravuje obnova naučné stezky, nové stojany jsou již v terénu, slavnostní otevření proběhne na jaře příštího roku.
Z dalších letošních akcí je rozhodně třeba zmínit opravu stezky přes Keprník, kde byly po jarních povodních jeden metr hluboké erozní rýhy.
Opravena byla například i zřícená lávka na Vysokém vodopádu.
Sběr odpadků po zimní sezóně proběhl na dvou lokalitách. Na konci dubna byl proveden úklid na Rejvizu a na konci května na Pradědu v prostoru Ovčárna – Barborka – vysílač. Tyto lokality každoročně navštíví vysoký počet turistů, kteří po sobě zanechají velké množství odpadků. Na Rejvízu jich posbírali dobrovolní strážci přírody, kteří se na úklidu podíleli, několik pytlů, na Pradědu celý přívěsný vozík. Za pomoc jim patří velký dík.
Michal Ulrych

 

Lyžování a ochrana přírody

Sjezdové lyžování představuje velmi významný krajinotvorný činitel, který za 120 let své historie způsobil místy velice razantní proměnu tváře krajiny. Je zřejmé, že lyžování přináší do hor výrazné, avšak pouze sezónní oživení a určitý ekonomický profit.
Jak však na tyto aktivity nahlížet z pohledu ochrany přírody a krajiny? V neoficiální klasifikaci volnočasových aktivit řadíme sjezdové lyžování k tzv. tvrdému turismu, zanechávající v krajině zřetelné a v zásadě negativní stopy.
Nejde jen o samotné odlesnění částí svahů určených pro lyžování, dosti zásadně a tvrdě dopadá na krajinu budování zázemí a infrastruktury v podobě restaurací, ubytování, kapacitních parkovišť, bazénů a dalších „nezbytných“ součástí správného horského střediska. Stáváme se tak svědky dramatické přeměny poklidných a malebných horských údolí či sedel v kypící technokratická moderní urbanizační jádra, jejichž vývoj není zdaleka u konce.
Vzhledem k výhodnosti podnikání v tomto oboru, dotacím a stále ještě převažující poptávce nad nabídkou se zcela logicky objevují záměry na vytváření dalších sjezdovek.
Při hodnocení konkrétních záměrů již usazených v územních plánech je asi nejpodstatnější rozsah odlesnění. Šířka tratí bývá při jednáních s investory velice kontroverzním tématem, z obvykle požadovaných 70 – 80 metrů šířky se ochrana přírody snaží tuto hodnotu stlačit na nejvýše 50m, které by měly být dostatečné jak z pohledu bezpečnosti lyžařů (při přiměřeně nastavené kapacitě přepravního zařízení) tak ochrany navazujícího lesního ekosystému.
Žádná sjezdovka se dnes neobejde bez umělého zasněžování. Potřeba vody se dle plochy tratí a výkonnosti sněžných děl pohybuje od relativně neškodných 4 l/s až po 90 l/s, které už samy o sobě představují slušnou horskou bystřinu.
V letošní zimní sezóně 2010/11 byl v Koutech nad Desnou po více než pěti letech jednání a schvalování zahájen provoz lyžařského střediska se šestisedačkovou lanovkou. Ještě před spuštěním areálu, už na stole ležel další projekt řešící na nedaleké louce výstavbu vesničky apartmánových domků. Zatím pouze v myslích potenciálních investorů zůstává areál nad Vrbnem pod Pradědem a nové sjezdovky v České Vsi.
Statistika lyžařských zařízení v Jeseníkách hovoří o 80 vlecích a lanovkách s celkovou přepravní kapacitou 40 000 osob za hodinu a souhrnnou délkou 37 km a 95 navazujících sjezdovkách s výměrou kolem 2 km2. V současnosti je budováno či vážně navrhováno dalších 22km lanovek s hodinovou přepravní kapacitou 20 000 osob a 1km2 sjezdovek.
Sjezdové lyžování představuje mimořádně rozsáhlý fenomén s celou řadou dalších aspektů, které zde nebyly zmíněny (rozsáhlé terénní úpravy, osvětlení, riziko eroze, riziko rozpadu narušených porostů, hluk, vliv na živočichy, zatravňování nových sjezdových tratí, parkování atd.). Na sjezdovky v krajině je teba si zvyknout, jejich další rozvoj však bedlivě sledovat a nepřipustit, aby docházelo k nevratným ztrátám a nepřiměřeným škodám na naší přírodě.
Jindřich Chlapek

 

 

 

Jak vidím Jeseníky
Petr Šaj

Mgr. Petr Šaj (*1973)
www.BirdPhoto.cz

Vzdělání: Přírodovědecká fakulta Ostravské university
Zaměstnání: ekopedagog DDM Vila Doris Šumperk, od 3.1.2011 zoolog na Správě CHKO Jeseníky
Bydliště: Ruda nad Moravou – Hostice
Stav: šťastně ženatý, dvě děti

Kladným vztahem k přírodě jsem byl pravděpodobně obdarován již při svém narození. V době dětství a dospívání tento vztah výrazně utvrzovali moji rodiče. Od školních let jsem většinu volného času trávil v přírodě. Postupně jsem přidal k pozorovacímu dalekohledu ještě fotografický přístroj. Byly to právě Jeseníky, kde jsem následoval fotografa a dobrovolného strážce CHKO Jeseníky na svých prvních vážných fotografických toulkách.
Fotografii vnímám jako jednu z možností, jak zachytit krásu přírody. Případná prezentace snímků pak umožní fotografovi podělit se třeba o neopakovatelný zážitek.
Aktivněji se fotografování věnuji asi dvanáct let. Protože tento koníček se postupně přidal k již od dětství provozované ornitologii, zaplňují většinu mého fotoarchívu snímky z ptačí říše. Každopádně, oba tyto „koně“ může člověk provozovat pouze za nesmírného pochopení rodiny.
 


Rozhovor s Pavlem Indrou (Lesy ČR, s.p.)

Ing. Pavel Indra (42)
Ředitel Krajského ředitelství LČR v Šumperku
Lesní inženýr, ženatý, 2 děti.
Záliby – cykloturistika, letní a zimní turistika, cestování, literatura.

Jeseníky znáte důvěrně, kterou jejich část nebo třeba konkrétní místo máte nejraději?
Pocházím z Jesenicka a v současné době žiji ve městě, v Jeseníku. Mám to místo velmi rád, jak pro svou polohu uprostřed jesenických hor a lesů, tak i pro lidi, kteří zde žijí. Po několika letech jsem se i pracovně vrátil zpět do Jeseníků a tak mohu častěji objevovat nová, zajímavá místa. Nerad bych ale nějaké konkrétní teď upřednostňoval, je jich mnoho a určitě bych na některé zapomněl.

Proč si myslíte, že jsou v náhledu na některé problémy mezi ochranou přírody a lesníky tak velké názorové rozdíly?
Hlavní příčinou patrně budou kompetenční spory. Lesníci se již po staletí starají o lesní majetky s přihlédnutím k požadavkům vlastníka. Byli první, kdo se na ochraně lesa jako přírodního zdroje začali aktivně podílet. V současném pojetí ochrany přírody je však lesník bohužel mnohdy označován za příčinou mnoha negativních jevů. Lesní hospodářství je i s ohledem na specificky dlouhou produkční dobu (řádově sto let) oborem konzervativním. Právě kvůli produkční době se lesní hospodář je schopen přesvědčit o důsledcích svého rozhodnutí pouze nepřímo a spoléhá se proto často na vlastní i předané zkušenosti a intuici.
Současné lesnictví však vychází ze zásad trvale udržitelného hospodaření. Lesy České republiky jsou držiteli osvědčení mezinárodně uznávaného certifikátu PEFC již od roku 2002 a každoroční externí audity dodržování těchto zásad potvrzují. Je možná škoda, že veřejnost o tom mnoho neví.

V první půli roku 2010 proběhla série docela širokých diskusí na téma zřízení Národního parku Jeseníky. Jaký je s určitým odstupem Váš současný pohled na tuto myšlenku?
Zastánci myšlenky zřízení Národního parku Jeseníky přišli s mnoha myšlenkami, kterými jsme se v minulosti pochopitelně mnoho nezabývali. Například otázkou, zda je stávající stupeň ochrany zájmového území dostačující, jaké dopady by měl tento krok na region a jeho rozvoj a řada dalších. Osobně mám za to, že myšlenka zřídit nový národní park v Jeseníkách předbíhá budoucí vývoj.
Stávající stupeň ochrany přírody je nejen podle mého názoru dostačující a pak je otázkou, proč by měl nový park vzniknout. Jsou – li tímto důvodem pouze finance, postrádám seriozní a odbornou diskuzi na téma udržitelnosti takového kroku.

Na svou pozici jste nastoupil poměrně nedávno, jaké jste si pro své působení jako krajský ředitel LČR, s.p. vytýčil priority?
Po roce působení ve funkci se některé priority již naplňují a jiné byly potlačeny. Aktuálně považuji za největší výzvu platně přispět k posílení pozice Lesů České republiky, s.p., jako správce státního lesního majetku, který kromě efektivního využívání potenciálu svěřených lesů přispívá k naplňování očekávání, kladených ze strany společnosti na les a jeho prostředí.

Jaký je podle Vás v současnosti největší environmentální problém Jeseníků?
Trvale udržitelný rozvoj. Současná příroda, nejen v Jeseníkách, je natolik ovlivněná činností člověka, že se bez jeho dalších vkladů neobejde. Ať už se to týká zemědělské činnosti nebo lesnictví. Přestože došlo k výraznému poklesu potřeby lidské práce v těchto oborech, nejsou schopny se obejít bez lidí zcela.
A obávám se, že jenom rozvoj turistického ruchu lidí na venkově neudrží. Na druhou stranu tento problém v Jeseníkách prozatím není tak vyhrocený jako v některých jiných oblastech a tak máme příležitost s tím ještě něco udělat.

Rozvoj sjezdového lyžování probíhá prakticky vždy na úkor lesa, jak tento nový dynamický a mnohorozměrný fenomén současných hor vnímáte?
Nejedná se o nic jiného než o zhmotnění jedné z potřeb společnosti. Posouzení udržitelnosti takového rozvoje v prostředí liberální ekonomiky je čistě otázkou rentability. Na druhou stranu stát má v rukou jednoznačně nástroje, jak další vývoj usměrňovat.

Má podle Vás v Jeseníkách dlouhodobě šanci rys a nebo třeba tetřev?
Často si kladu otázku, proč se opakují případy, kdy se přes nákladná managementová opatření nedostavují výsledky například v nárůstu populace některého z aktivně chráněných druhů živočichů či rostlin. Vše zřejmě nezáleží pouze na vůli člověka…Rys i tetřev jsou druhy, které potřebují ke svému životu velká teritoria s rozsáhlými komplexy lesů. A ty v Jeseníkách existují i bez diskutovaného národního parku.

Mnozí lesníci jsou rovněž myslivci. Jaký je Váš vztah k myslivosti a jak vnímáte vliv zvěře na lesní ekosystémy?
Nevím, co je špatného na tom, že je lesník mnohdy i myslivcem. To, jakým způsobem je dnes myslivost ze strany mnoha lidí vnímána, je přinejmenším zvláštní. Myslivost je přeci o vztahu k přírodě a hledání rovnováhy les – zvěř, ale také o tradicích a hodnotách, které v dnešní přetechnizované době stojí na okraji společnosti. Je samozřejmě pravda, že v minulosti došlo na mnoha místech k nepřiměřenému nárůstu populace zejména jelení zvěře, ale pokud se dnes s jistou mírou nadhledu projdete po lese a budete sledovat odrůstající nárosty, snadno dojdete k názoru, že negativní vliv zvěře není většinou limitujícím faktorem pro obnovu lesa jako takového.
Potřeba chránit zejména vzácnější dřeviny vychází ze stavu lesa (uměle vysazená jedle ve smrkových nárostech bude pro zvěř atraktivní vždy). Při posuzování škod zvěří je ovšem nutné přihlédnout ke stavu lesního ekosystému a odlovy plánované tak, aby nedocházelo k trvalému a plošnému poškozování lesa zvěří. A to je role lesního hospodáře, který má za svěřený lesní majetek odpovědnost.

A jakou má podle Vás perspektivu jesenický kamzík?
Po téměř sto letech kamzík v Jeseníkách zdomácněl na tolik, že si lze asi jen těžko představit rozhodnutí směřující k jeho likvidaci. Ale co je v dnešní době nemožné? Jsem přesvědčený o tom, že způsobované škody jsou i v tomto otázkou velikosti populace kamzíka, nikoliv kamzíkem jako živočišným druhem. Současné stavy kamzíků v Jeseníkách jsou na takové výši, že se rozhodně nedá mluvit o přemnožení. Na druhou stranu roli vrcholu přírodní potravinové pyramidy (predátora) i v tomto případě hraje člověk. A jsme zpět u otázky hledání a nalezení rovnováhy les – zvěř.

V loňském roce jsme připomněli 40 let od vyhlášení CHKO Jeseníky. Co byste popřál jesenické ochraně přírody do dalších desetiletí?
Jesenické přírodě bych popřál dobré hospodáře a vedle nich osvícené ochránce přírody. Také uvědomělé návštěvníky, kteří vyhledávají jesenickou přírodu pro její zachovalost a chrání ji třeba jenom tím, jak se chovají.

Děkujeme za Váš čas věnovaný tomuto rozhovoru.

Kateřina Kočí

 

Významné památné stromy Jeseníků

Památný strom „Lípa u Ztraceného potoka“
Jeden z největších památných stromů je poněkud ukryt mimo hlavní turistické trasy a zároveň patří mezi ty méně známé, ačkoli co do obvodu kmene je třetím největším stromem na území CHKO Jeseníky vůbec.
Tento staletý obr se nachází v jihozápadním okraji obce Vernířovice, nedaleko místa, kde se údolí Ztraceného potoka spojuje s údolím potoka Merty (tato místní část Vernířovic se nazývá Kosaře).
Jedná se o lípu srdčitou. Její mohutný kmen má obvod ve výšce 1.3 m přes 890 cm a výšku 19 m. Stáří je odhadováno na 400 – 500 let. Strom byl v minulosti několikrát ošetřován, nejdříve krátce po vyhlášení v roce 1999, kdy mimo základního ošetření bylo realizováno přestřešení kryjící rozsáhlou dutinu otevřenou v hlavním větevním úžlabí. Tato stříška s několika opravami slouží dodnes.
Před pěti lety stihl tento strom požár z ohně založeného uvnitř dutiny a plameny šlehaly vzhůru dutinou jedné z velkých kosterních větví, která posloužila jako komín. Naštěstí přivolaní hasiči ještě včas oheň uhasili. Po několika následujících náročných ošetřeních, kdy byla v koruně instalována i speciální bezpečnostní vazba, strom zregeneroval.
Díky tomu může dodnes tento nádherný stromový kmet shlížet na proměny svého okolí.
Dušan Duhonský
 

 

Tip na výlet

Okolo Divoké Desné

Dnešní výlet bude půldenní a bez možnosti jiného než vlastního občerstvení, celkem 16.5 kilometru, z toho sotva 4 do kopce. Tvoří okruh. Začneme na Ovčárně, kam vyjedeme nejlépe autobusem v 8.00 z Hvězdy. Po červené turistické značce vystoupáme na Vysokou holi. Pokud vyrazíme brzo, je velká šance spatřit stádo kamzíků, které se často pase na západních úbočích. Sestoupíme přes Kamzičník, pod nímž v Medvědím žlebu Desná pramení, přejdeme přes Velký Máj a dostaneme se k lomovému bodu – rozcestí Nad Malým kotlem. Celý tento úsek nás za dobrého počasí provází nádherné výhledy do všech světových stran.
Zde odbočíme doprava na zelenou značku směr Františkova myslivna, kterou vidíme pod námi na pasece. Po sto metrech lze k osvěžení využít vydatný pramen. O malý kousek níže napravo si pozorní mohou všimnout na skalce pamětní desky barona Kleina, bývalého majitele panství a sobotínských železáren.
Sestoupíme tedy až ke zrekonstruované Františkově myslivně, která je vhodným místem k odpočinku. Na konci léta zde kvetou spousty hořců tolitovitých, které má ve znaku Krkonošský národní park. Za povšimnutí stojí smíšený les na svahu pod myslivnou, který je chráněn jako Přírodní rezervace Bučina. Jedná se o pozůstatek původního lesa v těchto nadmořských výškách.
Po občerstvení se vrátíme zpět k turistickému rozcestníku a pokračujeme dále silničkou do údolí Divoké Desné. Obcházíme hřeben Zámčiska, jehož spodní část byla odtěžena a využita pro stavbu horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Tímto počinem se stala z vrcholu Dlouhých strání (1350 m n. m.) mezi Mravenečníkem a Vřesníkem nejvýše položená nádrž u nás s plochou 15 hektarů. Ještě kousek po asfaltu podél říčky a na rozcestí U Kamenné chaty (žádná tam již hodně dlouho není) odbočíme na modrou značku. Stezka Divokým dolem patří mezi nejkrásnější jesenické procházky, zejména část od vyhlídky po silnici na Praděd nás překvapí svou malebností. Vodopády a peřeje potoka v horském lese jsou vskutku neobyčejné.
Po dvou kilometrech stoupání dorazíme na silnici Ovčárna – Praděd a podle času se rozhodneme zda jít dále do kopce na vysílač (1 km) nebo sestoupit na Ovčárnu (2 km)
Pěkný výlet přeje

Michal Ulrych
 

 

Krajinný ráz Jeseníků

Obecně řečeno, lze krajinný ráz jako pojem jen velmi obtížně definovat, je neuchopitelný a matematickým vzorcem se vyjádřit nedá. Každá krajina má svá charakteristická specifika, která jsou dána působením přírody a mírou intenzity působení člověka.
Krajinný ráz je definován zákonem o ochraně přírody a krajiny v ustanovení §12 jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.
Přírodní rozměry krajinného rázu Jeseníků určuje zejména takový reliéf, který člověk svou činností příliš neovlivnil. Nejtypičtějším příkladem jsou vysoké hřbety a široká sedla ve vrcholových partiích jádrového území Hrubého Jeseníku s vrcholem Pradědu a kaňonovitá, hluboce zaříznutá a stinná údolí, vytvořená divočícími horskými řekami pramenícími v nejvyšších polohách. V tomto území se setkáme s významnými a pozoruhodnými výsledky procesů z doby ledové, například kar Velké kotliny, karoid Malé kotliny pod Velkým Májem, skalní hradba, mrazový srub a kryoplanační terasy Petrových kamenů, skalní hradby a kryoplanační terasy na Keprníku nebo mrazový srub a rozsáhlá kryoplanační terasa na Břidličné hoře. Samotný reliéf je výsledkem složitého geologického vývoje Jeseníků, který má za následek pestrou geologickou a tektonickou stavbu. Dnešní tvářnost reliéfu podmínily tektonické pohyby v mladších třetihorách, které vedly k rozčlenění původně zarovnaného terénu na řadu různě vysokých ker. Nejvýznamnější jsou zlomy SZ – JZ směru, na něž jsou vázány prameny minerálních vod. Žádná z lidských činností výrazně nepoznamenala základní a přirozené tvary horského reliéfu, vzniklé přírodními pochody. Výjimkou je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně s plochou 15 ha, jejíž výstavba představovala velmi hrubý zásah do krajinného rázu v podobě odříznutého vrcholu Dlouhé Stráně (1350 m n. m.). Přemodelovaný reliéf zanechalo několik činných lomů, kde se těží stavební a dekorační kámen (Bukovice, Krásné, Ondřejovice, Heřmanovice, Lipová) a zastavené těžby polymetalických rud na Zlatohorsku.
Na stavbě jesenického pohoří se podílejí především přeměněné horniny proterozoika a mladšího paleozoika. Vystupují zde jednotky keprnická a desenská se svými obalovými sériemi. Keprnickou jednotku tvoří zejména biotitické ortoruly a dále pararuly, svory, fylity, erlany a mramory. Desenskou jednotku zastupují biotitické ruly (mylonity). Obalové série ve skupině Branné reprezentují fylity, mramory a lavice metadrob. Východní obal desenské jednotky tvoří vranská skupina devonského stáří (ruly, kvarcity, mramory, grafitické fylity). Do vrbenské skupiny se řadí i bazické masivy jesenický a sobotínský. Nejvýchodnější část Jeseníků představuje tzv. andělskohorské souvrství se slabě přeměněnými břidlicemi a drobami. Ke kvartérním sedimentům patří v Jeseníkách hojně zastoupené svahové sutě a proluviální uloženiny často desítky metrů mocné. V údolích horských řek jsou vyvinuty významné akumulace říčních sedimentů včetně říčních teras.
Je to právě horninové podloží, které určuje, jaký typ a kvalita půdy z něj vznikne. Ve vyšších polohách převládají půdy svahové, kamenité, které na spodních okrajích svahů přecházejí do půd hlinitých. V předhůří Hrubého Jeseníku jsou zastoupeny hlinité až hlinitopísčité půdy a podzoly.
Zásadním pro přírodní obraz krajinného rázu je podnebí. Hrubý Jeseník tvoří rozhraní oceánského a kontinentálního podnebí s červencovými teplotami 10 – 15o C a sněhovou pokrývkou trvající na hřebenech 220 dnů. Klima v podhůří je naopak mírně teplé.
Kromě určujících znaků – reliéfu, horninového podloží, půdního pokryvu a podnebí dotváří kvalitní přírodní charakteristiku krajinného rázu přítomnost vodních toků, vodních ploch, mokřadů, rašelinišť, vegetačního krytu (lesní porosty, louky, pastviny, rozptýlená a liniová zeleň) a živočichů. Dalším důležitým prvkem, zvyšujícím přírodní hodnotu krajiny, je existence maloplošných zvláště chráněných území, zonace, významných krajinných prvků a prvků územního systému ekologické stability.

Taťána Schmidtová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zveřejněno: 27. 2. 2010

Jste zde: Loučná nad Desnou  >  Obecní úřad  >  Co se psalo o regionu  >  CAMPANULA 2/2010 - soubor článků CHKO

Zpět nahoru